Turistické cíle v okolí obce

Obec Ostřetín je obcí typicky zemědělskou. Svědčí o tom také názvy některých lokalit Chmelnice, Vinice  a je to vlastně důkazem toho, že zde byly pěstovány mimo běžných zemědělské plodiny i chmel a vinná réva.

Kopec zvaný „Chmelnice“

vstoupil do historie během sedmileté války, ve dnech 12. a 13. července 1758, „dvoudenní bitvou“ mezi rakouskými a pruskými vojsky. O bitvě u Ostřetína máme buhužel velmi málo informací. Z kronik několika obcí, které byly válečným děním postiženy, se dá alespoň v hrubých rysech vysledovat, co se tenkrát na Holicku událo.

Pruský král Fridrich, který musel po úspěších rakouské armády zanechat obléhání Olomouce, se vydal na ústup ze střední Moravy směrem do východních Čech. Pruští vojáci postupovali po silnici od Vysokého Mýta směrem na Hradec Králové. Rakouské vojsko pravděpodobně o síle pěti pluků přitáhlo směrem od Košumberka a obsadilo les u Ostřetína. Zahradilo tak cestu nepříteli, který byl pravděpodobně od hlavních pruských sil.  12. července 1758 se strhla bitva, během níž měli Prusové zapálit ves a dát tak znamení pruskému vojsku v nedalekém Hradci Králové. Na druhý den 13. července 1758 dorazily na bojiště pruské posily a vytlačily rakouské jednotky z výšin, které předtím obsadili dokonce vojáci samotného generála Laudona. Kolik se v této epizodě sedmileté války na ostřetínském bojišti skutečně utkalo vojáků a kolik jich zde padlo, čeká na objasnění.

Při výjezdu do kopce z Ostřetína směrem na Vysoké Mýto je po pravé straně vidět dřevěný kříž se vzrostlou lípou a to je místo, které je označováno jako pohřebiště padlých vojáků ve „dvoudenní bitvě“ 12. a 13. 7. 1758.

Kopec „Vinice“ se nachází po levé straně při výjezdu z obce směrem na Horní Jelení /nad vodojemem/. Je to druhý nejvyšší bod /329 m n. m./ v katastru obce po kopci „Věžiště“ /335 m n. m./ , který je  nejvyšším bodem v okrese Pardubice. Proč stojí toto místo za zmínku? Za krásného počasí je z tohoto místa vidět velkou část východních Čech a  je to skutečně nezapomenutelný pohled. 

Farní chrám Zvěstování Panny Marie,

 stojící uprostřed obce, připomíná se již roku 1350 pod jménem Hostětín mezi kostely, odstoupený k biskupství Litomyšlskému. Petr plebán v Ticzmansdorfu změnil faru svou  s Petrem, plebánem špitálu sv. Anny v Hradci Králové r. 1360. V libri relationum z roku 1677 uvádí se kostel ten filiální od Rovně, byl dřevěný, měl kalich stříbrný, monstranci měděnou, křtitelnici cínovou a čtyři zvony. Farou nazývaly se tři chaloupky. V seznamu far na Pardubicku z roku 1615 stojí: Ves Ostzetin - Tu jest fara od starodávna bývalá, kterou roku 1615 přisluhováním kněz Matěj Zub Tuntulyn Libřický, farář  roveňský držel, a odtud dostával peněz ze záduší při posvěcení chrámu Páně 2 kopy žita i ovsa po 35 strychách jeden věrtel a jeden čtvrťák. Nyní tu faru velebný páter A. Rulikovský, farář roveňský, drží a odtud dostává. peněz 2 kopy,  žita i ovsa po 6 srtychách 3 věrtelích, rolí 40 strychů, luk 2 jitra, lesů 6 jiter. Mimo to jest každý sedlák povinnen panu faráři jedno zápřež orání, zahradníci s podruhy půl dne sekati a hrabati. Roku 1786 byla zde založena lokálie, která roku 1854 povýšena byla na faru. Dle farní pamětní knihy stával  dřevěný chrámeček na starém hřbitově, kde je nyní kříž, roku 1758 byl spálen i se vsí od Prušáků ve válce sedmileté. Pak zde stála jen malá kaplička až v roce 1781 nynější chrám jednoloďový ve slohu copovém a obrácený  presbysteří k východu, byl postaven. Na hlavním oltáři jest nový obraz Zvěstování P. Marie od Jarosl. Hejdy z Lovčic a Bartol. Hlavína, malovaný dle francouzské školy v plném světle. Původní oltářní obraz od jesuity Jos. Kramolína zavěšen na postranní zeď při důkladné opravě kostela, kterou tu v letech devadesátých 19. století podnikl zdejší vikář Čermák. Postranní oltáře jsou P. Marie Lourdské a Bolestné P. Marie, oba opatřené sochami svatých. Nad hlavním oltářem byl  chronogram: „HOSPODINE  MILVLICI CTITELE  TVOGI OKRASU PRIBITKU A STANKU TVÉHO - žalm 258“. Nápis byl při opravě kostela zabarven. Na věži v průčelí kostela visí čtyři zvony, váhy 12, 8, 4, 2 centy. První dva mají nápis stejný Johan Gregor Kuhner goss mich in Prag 1786. Druhé dva zvony jsou bez let  a nápisu. Kromě toho jest v dřevěné věžičce nad presbyteří zvonek umíráček 50 liber váhy. Tolik historie...

Za zmínku stojí kopec zvaný Javůrka pod jehož opukovou strání, tam kde se místy dosti příkře svažuje k jihu nachází se studánka napájená hojným pramenem čisté

 vody, u kterého byly založeny lázně a později výrobna sodové vody. O prameni se toho vypráví mnoho, že jeho léčivá moc byla poznána již ve XIV. století, kdy na tvrzi holické sídlili páni ze Šternberka. Markéta ze Žeberka, manželka Oldřicha ze Šternberka - Holického stižena dlouhodobou chorobou , usadila se na nedalekém loveckém hrádku Hradci a zde prý se jí zjevila Matka Boží , vyzývajíc ji, aby se dala dovésti k lesnímu prameni pod Javůrkou u Hostětína, který tehdy požíval u lidu velké vážnosti a tam, aby se vykoupala. Markéta Holická uposlechla a skutečně se uzdravila. Jako poděkování dala u pramene zbudovat lázně a kapličku. Během třicetileté války byly tyto lázně zpustošeny. Kolem roku 1900 byly lázně majitelem p. Shejbalem  opraveny a rozšířeny a staly se výletním místem holických a ostřetínských.        V 50tých letech minulého století lázně dosloužily, ale limonády se zde ještě několik let vyráběly.

Tuto lokalitu je možno spatřit při  silnici E 35 při výjezdu z Ostřetína, po pravé straně směrem na Holice.